Tak, vítězové naší průběžné soutěže jsou jasní, první uhodl Marek, potom Pavel. Zbytek neuhodl a za trest mi ponese jídlo.
Našim cílem tedy bude norská náhorní plošina Hardangervidda. Jj, je to přesně ta, na které kolega Amundsen trénoval na pól.
A co nám o ní píší maníci z Cest na sever? "Východní část Viddy, jak se zkráceně této oblasti říká, je méně hornatá než kopcovitá a členitá západní oblast. Zvláště v okrajových částech Viddy je množství výborně protažených a značených stop pro lyžování na běžkách. Když ovšem tyto stopy opustíte, octnete se ve skutečné severské divočině. Délku cesty i její náročnost si každý může určit podle vlastních možností a schopností. Možné jsou jednodenní túry, ale i výpravy expedičního charakteru."
Hm, hm. To zní slušně.
Ukážu, jaký jsem vzdělanec a dodám další info.
H. je horské
plato v západním Norsku. Je největší podobné plato (náhor.plošina) v Evropě, s celoročně chladným alpinským klimatem....větší část chráněná jako národní park....nejvyšší bod má 1863m (Hardangerj-přeškrtnuté o-kulen), celkově to má šest a půl tisíce kostičkokilometrů. Je tam hodně vody, jezer a tak, je to i nad čárou lesa. Spousta zvířat, arktická liška, sněžná sova....v roce 1996 spočítáno na patnáct tisíc kusů potvoráků. (viz Wikipedia).Pro nadšence dávám na boční lištu mapu, jestli se to teda povede.
Co nás ale zajímá nejvíc, je zimní přecházení téhle krásky. Na něm je podstatných několik věcí.
Je to nádherně blízko Osla, nějaký čtyři hoďky vlakem. Je to vysoko, takže tam bude zima a spousta sněhu. Je to placaté, jak už vylezeme nahoru, tak žádný větší kopce, na druhou stranu vítr, který smaže úsměv z tváře. Je to poměrně oblíbené, takže můžeme čekat, že potkáme další p
odobné nadšence, jako jsme my - ale myslím v nějakém rozumném množství. A naposled, ne všechno bude protažené, něco budem muset šlapat.Pokud se někomu cíl nelíbí, ozvěte se - Míša už sice koupila mapu, ale ta se dá (při nejhorším) vyměnit.
(Fotky jsou ze zimního přechodu lidiček z Cest na sever a z wikipedie).
